Takze moje mila rikala, ze skoncila s psanim ve fazi vlakovyho presunu. Takze ja navazu vystoupenim z vlaku.
Vystoupili jsme z vlaku, rozloucili se s Frantikama, ktery sli ve ctyri rano hledat hotel. My, vetsi skauti, se po temer probdele noci vydali na celkem daleke autobusove nadrazi. Na vrchol zebricku Nejotravnejsi Ind Chart raketove vystoupal motoriksak, ktery s nami v protismeru jel asi 20 minut a opakoval si svou mantru o nedalekym hotelu kam nas odveze. Za 20 rupek, pak slevil na 10 nakonec v zachvatu zoufalstvi nabizel ze nas odveze zadarmo.
Na autobusaku byl zajimavej uklizec, ktery zametl vsechny odpadky na stranu, vytvoril tak uhlednou hromadku z plastu, papiru, ohryzku, pravdepodobne i fekalii, kterou pak jako nejvetsi normalka zapalil. Takze scena vypadala nasledovne: Nastupiste se spoustou Indu, ktery Klare koukaj na prsa, prijizdi autobus, rachotina, beh, skakani, rev, nacpani se do precpanyho autobusu. A za nama jeste 15 lidi nalezlo. Nakonec nas mamincina vychova donutila si stoupnout a pustit tak 2 80ti lety Indky v barevnym sari a jednu utlou zenu, na nase mista. Porad se na nas zubily, snazili neco vypravet, ukazovali z okynka na okolni pametihodnosti. Priroda teda byla ohromujicne krasna. Zeleny kopce, palmy, vsechno se halilo do ranni mlhy. Shodli jsme se, ze takhle si predstavujeme Barmu nebo Kambodzu.
K nasemu velkemu udivu pred vstupem nestala miliarda zapadaku s Lonely Planet v ruce. Vlastne krome vratneho, par policistu a dvou krav tam nebyl vubec nikdo. Nechce se mi pateticky popisovat tento nadherny, skvostny spiritualnem smrdici komplex jeskynnich chramu. Takze vypichnu jen par highlights: Zazpivat si Om v prazdny jeskyni, v pritmi koukat na obrovskyho Buddhu, poslouchat dunici ozvenu sebe sama. Koukat na kravy pasouci se v zeleni. Poslouchat starouckyho uklizece hinduisticky pohadky vyobrazeny na stenach jednoho chramu o Sivovi, Laksmi a Ganesovi a Visnu a Parvati. Videt, co by bez popisu zustalo zahaleny tajemstvim. Pripadat si jako star, kdyz nase tvare ted budou asi v 25 rodinnych albech a 30 mobilech Indu. Pro zbytek informaci kontaktujte prislusne webove stranky.
A na zaver otazka: V kolika lidech se da ujet 30 km v dzipu, ve kterem se v zapadni Evrope jezdi v peti na chatu? Vyherce obdrzi bonpar, stejne jako cela osadka tohoto vozidla.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
7 komentářů:
v tom dzipu rek bych tak dvanact?
no vzhledem k tomu ze na filipinach na sajdkare a fichtlu jich jezdilo asi 7, tak tady tipuju taky tech 12-15.
jinak pekny zazitky, jen tak dal. co pocasi? rainy season jeste nenastoupila, pak me zajimaj jeste pripadne nevolnosti a dalis zdravotni potize. co caras?
dont frget to rymembr ganesha end shiva, ju nou??? :)
16
ale no tak, panove, nedrzte se se svymi dhady tak pri zdi, tady jde o druhou nejlidnatejsi zemi na svete...
kdybys mi alespon odpovedela na moje otazky... si videla nakej dokument na national geographic a ted sedis nekde u mnichova v naky kavarne a vymejslis si blogiseq ;)
tak dobre 23-rychta musi bejt
No dobre, tak to odtajnime. Bonpar dostane dzony, i kdyz asi jenom pulku, protoze to stejne netrefil presne. V dzipu nas jelo 24.
Rainy season by podle LP bajbl mela byt v plnem proudu, ale prselo nam v podstate jenom v Bombaji, jinak je pekne. vice viz http://www.weatheronline.co.uk/Germany/Passau.htm
o pripadnych nevolnostech a dalsich zdravotnich problemech povi maj travel buddy, pze ja jsem o nich zatim pouze cetla.
zdravim do 'bádu. už je vojtěch na rýžový dietě?
blog v pořádku. když jsme my jeli s kámošem do indie, blogy jsme eště neznali, tak jsme si psali deníky. a když to tedka porovnám, tak mi tady na blogu chybí nějaká intimita, nebo co, která v těch denících teďka pořád cítít je. (a kterou měly i vaše blogy z paříže a lille).
takže jedničku vám zatím nedávám :)
prostě storky z taxíku, vlaku a hotelu se opakujou, měněj se jenom aktéři, jedinečný jsou jiný věci, emoce...whateva
pracující a palce držící kritik plopez.
Okomentovat